Letos mi to vyšlo a šla jsem se podívat a omrknout, co je nového v designu. První dojmy? Moc nového ne.
Všechno je to sice hezké, ale tak nějak se to už pár let nikam moc neposouvá. Vždycky čekám, že zrovna na této akci bych chtěla, aby mi vyrazili něčím novým dech a jak bych se přesouvala od jednoho stánku k dalšímu, tak by mě to dostalo na kolena, pak bych se plazila a nakonec ležela v slzách, že tolik inovací, nápadů a neotřelého designu už psychicky neunesu. No, tak to se nestalo, ale tohle je až utopické očekávání 😀
Tak nějak ale mám pocit, že se to moc nikam nevyvíjí. Stagnuje to, i když na velmi dobré úrovni, kterou bych už troufale nazvala „standard“. To platí hlavně o nábytku. Asi to není úplně špatně, ale u akcích tohoto typu bych čekala, že tam bude něco nového, neokoukaného. Ale je to vůbec reálné? Spousta vystavovatelů je tam každoročně, takže i tím jsou si ročníky dost podobné. Někteří tvůrci se také dost kopírují. Hledají inspiraci v zahraničí a všichni dělají totéž a marně se to snaží něčím malým odlišit. Hlavně s Instagramem je snadné sledovat zahraniční tvorbu, což k opičení svádí.
A to není dobře!
Ale abych nebyla zbytečně krutá, neplatí to pro všechny. Zaujalo mě tam toho dost. Nejvíce mě asi oslovily studentské práce z fakulty Designu a umění Ladislava Sutnara. Nejen práce, ale i oni samotní tak s nadšením mluvili o svém oboru, že bylo vidět ten zápal a zájem. Studenti, kteří na stánku mluvili o průmyslovém designu ukazovaly projekty, které splňovaly onu magickou designérskou formuli Form follows function, tedy že vzhled se prolíná s jeho funkcí. Budka pro netopýry, která vznikla jako studentský projekt, je nyní hojně využívaná jak Lesy ČR, tak netopýry. Víc takových projektů! Studentky z vedlejšího stánku věnovaném knihám, grafickému designu a vizuální komunikaci také zdatně odpovídaly na mé dotazy o oboru Kniha a tvarování papíru, kterou můžete v Plzni studovat. Škoda jen, že tam nebyly designově zajímavější publikace jako ty, které jsou k vidění na webu. A vlastně… proč tam nejsou i další školy? UMPRUM, Baťova univerzita, Prague College… Ten inovativní design většinou vznikne u studentů a on tam venku je, jen není na Designbloku a to je škoda.
Nejvíc jsem se zdržela na stáncích
Aby ne!
věnovaném papíru a designu knih.
Papír versus strom
Zaujaly mě také lisované stolky ze starých novin a papírů, PALWO. Jejich struktura připomíná znova kůru stromů, takže to vypadá jako pařez. Téma stromů se tam ještě opakovalo u sešitů, které byly vyrobeny ze dřeva stromů, které byly napadeny kůrovcem.
Výrobce papíru Europapier prezentoval spolu s knihařskou dílnou Reformát krásu papíru jako takového a návštěvníci si mohli vytvořit vzorník.
Knihy, zápisníky a diáře
Když už tam bylo něco z papíru, tak bylo hlavní krédo praktičnost.
Takže byl papír klasicky rozřezán a sešit/složen do zápisníků, diářů a knih. Papelote a Voala už mají pěknou historii na Designbloku a líbilo se mi, že tuto retrospektivu tam ukázali. Paperlovers mě zaujaly s esovitou obálkou a jejich dvojitému využití. Panoply mají zas pěkné skládáné ozdoby, které jsou v zahraničí velmi oblíbené. POP PAP spolu s NKČR prezentovalo krásné knihy v Česku.
Voala 
Paperlovers 
Papelote 
Porigami 
Porigami 
Panoply 
POP PAP
Líbíl se mi stánek od HRG tiskárny (Lorencova patentní tiskárna) a jejich starými razítky, které našly nové využití jako vzory na šatech s výšivkou.
Když už jsem se měla k odchodu, zkusila jsem jít na těch bočních pater, jestli tam není něco zajímavého a vypadly tam na mě workshopy. Když se někde něco dělá, tak to mám úplně nejraději. Vládly tam tomu střední školy a prezentovaly různé obory a stroje. Litografie, ruční papír, textil, sochařství. Obdivovala jsem litografický stroj a velkou sbírku liter seskládanou do plakátu od Hellichovky. Také jsem si tam zkusila techniku, při které se speciální tužkou nakreslí symbol na kámen a pak při kontaktu s barvou se motiv otiskne na papír. Jsem zvědavá na výsledek!
Vlastně… i když se mi tam pocitově nedostávalo nějakých moderních vjemů, tak jsem byla ráda, že tam dostaly prostor ty starší techniky. To mám stejně nejraději. Staré pozapomenutá řemesla a výroba, co se dnes už nevyplatí, ale jsou tak úžasně zajímavé a mají bohatou historii. Ne všechny věci musí být digitální, robotické a ultrainovativní. Možná by mohl být i Desingback třeba jednou 😀
Knihařka 